Varhany v kostele Povýšení sv. Kříže v Děčíně

Varhany uslyšíte v úterý 20. srpna 2024

Dvoumanuálový nástroj opus 315 firmy Gebruder Rieger Jägendorf (Krnov), katalogové číslo opusového seznamu K.u.K.Hof-Orgel-Fabrik Gebruder Rieger, Jagerndorf, str. 145, 1909–1910 č. +295 (Tetschen a. Elbe, Decanal-Kirche, Bohmen); je umístěn na hlavní kruchtě barokního chrámu Povýšení svatého Kříže v Děčíně I. Barokní varhanní skříň s romantickou dispozicí nástroje, vyrobená v roce 1891. Ve výrobním archivu Uměleckého závodu Rieger-Kloss Krnov se dokumentace tohoto nástroje nenachází, pravděpodobně shořela při požáru závodu, nebo se ztratila při delimitaci závodu R+K, kdy došlo k mnoha deficitům archiválií z pozůstalosti Otto (ml.) a Gustava Riegerových.  Z výrobního závodu byly tyto varhany vyskladněny na jaře r. 1891 a ke 14. září téhož roku byly kolaudovány a vysvěceny. Rozpočet byl stanoven na 6 000 Zlatých, skutečná cena činila 7 050 Zl., pro dostatek finančních prostředků, získaných ze sbírek věřících, měšťanů a mecenášů.

Nálezy ve varhanní skříni svědčí o stavbě v r. 1891, rozpor je v katalogovém čísle (opus 295) s údajem na výrobním štítku umístěném na hracím stole, který má opusové číslo 315. (podle Katalogu výrobního závodu by opus 315 měl být postaven ve Františkánském klášteře ve Wiliczka, Polsko). Na spodní desce víka hracího stolu je reliéf v kůži, který označuje ocenění typu varhan z roku 1890, v kruhu tohoto reliéfu je tisk diplomu Paris 1890. Smaltovaný typový štítek nese opusové číslo 315. K rozporu v opusovém značení se v průběhu let vyjádřili ing. Plánský z firmy Rieger-Kloss, Jiri Kocourek z firmy Eule, Rieger orgelbau z Rakouska a tři diecézní organologové se závěrem, že platný je štítek na nástroji, tedy Opus 315.

Varhanní skříň je umístěna v tmavé mořené skříni ze dvou druhů dřev, prospekt a horní portál je polychromován. Prospektovou stěnu tvoří výzdoba andílků a symbolů hudby. Varhanní koruna je polychromována a ční do výše 6,3 m. Hrací stůl je z tvrdého dřeva a zdoben střízlivou řezbou.

Hlavní stroj
Hybrid mechanické a pneumatické traktury, z čehož Hauptwerk je prostřednictvím abstraktů ovládán tzv. Barkerovou pákou. Tento vynález 18. století napomohl k odlehčení tahů klaviatury od vzdušnic, při zachování podmínky „kontaktů“ prstů varhaníka s píšťalou. Z klávesnice odchází klasické dřevěné táhlo – abstrakt, které však nekončí pod vzdušnicí, ale v tzv. pneumatickém stroji – Barkerově páce-(BP). Sekundární ovládání BP je opět cestou abstraktů, které však již končí ve vzdušnicích. Záklopky vzdušnic jsou jehlové.

Horní stroj
Traktura – ovládání – ryze mechanické, bez odlehčovacích elementů. Oberwerk je umístěn na západní straně varhanní skříně přibližně v osovém středu vzhledem k zadní chrámové stěně. Vrchní část je kryta lištovým dřevěným stropem, který: a).: zabraňuje průniku a spadu nečistot do OW, b).: byl součástí žaluziové skříně.

Pedál
Pedálnice z tvrdého dřeva, chromatická oktáva. Rozsah C–d. Traktura mechanická, 16´-ti stopé rejstříky ovládány přes Barkerovu páku. Vratná pera z fosforbronzu, abstrakty dřevěné.

Hrací stůl
Jemná řezba, manuály z bíle slonoviny. Označení manubrií je smaltovanými štítky. Ovládání tahem. V prahové liště mezi I. a II. manuálem se nacházejí ovladače míšků (relé) pro spojky: I/P, II/P, II/I a vypínač jazyků (Rohrwerk ab.). Jednořadová volná kombinace ovládaná šlapkou ve středu spodní části hracího stolu. Tato frei combination je jednoduché předprogramování registratury, bez možnosti vypnutí (ubrání) rejstříků, pouze zapnutí (přidání).

Další příslušenství hracího stolu tvoří kolektivy, ovládané též šlapkou s aretací, a to: MF-I, F-I, FF-I, FF-II.

Varhanní válec (rollschweller) umožňuje plynulé fortissimo prostřednictvím dřevěného vačkového pohonu. Druhý (levý) válec sloužil jako ovládání žaluzie II. man, která výrobcem nebyla zřízena.

Pohon
2x kalkant (funkční), dmychadlo Laukhupf 3×380 V, klapka s regulátorem a stavoznakem, vzduchovody dřevěné. Původní stejnosměrný motor s průměrem dmychadla 100 cm nahrazen v r. 1991 dmychadlem Laukhupf s teflonovými ložisky v odhlučněné skříni a mimořádně tichým chodem.

Nástroj byl restaurován v letech 2000–2003, Organa Kutná Hora. Hlavní kolaudátor ing. M.Čihař, oponentura doc. J. Tůma a P.Černý.  Od r. 2012 v péči Ivana Boka. 2004 prohlášeno Kulturní památkou ČR.

(Jan Záhora st., regenschori Farnosti Děčín I – zámecké)

KK

SOUČASNÁ DISPOZICE VARHAN

I. manuál (C–F3)
Bordun 16´, Principal 8´, Flüte harmonique 8´, Gedakt 8´, Gamba 8´, Octave 4´, Fugara 4´, Rauschquinte 2´ 2x, Cornet 4x, Mixtura 5x, Trompette 8´, Barkerova páka  HW

II. manuál (C–F3)
Geigenprincipal 8´, Rohrflüte 8´, Salicional 8´, Aeoline 8´, Vox celestis 8´, Gemshorn 4´,
Traversflöte 4´, Mixtur 2´ 3x, Clarinette 8´

Pedál (C–d)
Principalbas 16´, Subbas 16´, Violon 16´, Posaune 16´, Octavbas 8´, Cello 8´

I/P, II/P, II/I — MF, F, FF — Volná kombinace — Zapínač jazyků (Rohrwerk ab.)